Úvod
Profil
Služby
Názory
Poradna
Kontakt

Domů » Aktuality » Svěřenský fond

Svěřenský fond

12. prosinec 2015
1.12.2015 jsem vystoupil spolu s Prof. Eliášem a dalšími osobnostmi současného českého soukromého práva v Praze v hotelu Clarion na konferenci k Novému občanskému zákoníku. Můj příspěvek se týkal svěřenského fondu coby nástroje anonymní správy majetku.

Několik poznámek svěřenský fondu jako nástroji podnikání


Anonymita, diskrétnost, exekuční nedotknutelnost, snadná dispozice (a řada dalších výhod), to vše jsou atributy, které svědčí ve prospěch využití institutu svěřenského fondu (dále též jen „fond“), coby zvláštní formy správy majetku, jakéhokoli druhu (věci, práva, jiné majetkové hodnoty). Fond se zakládá (zákonným termínem je „vytváří se“) písemnou smlouvou o vytvoření fondu (dále též pořízením pro případ smrti, tím se však zabývat v tomto příspěvku nechci), kterou uzavírá zakladatel se svěřenským správcem (dále též jen „správce“). Fond pak vzniká okamžikem přijetí pověření ke správě vyčleněného majetku správcem. K přijetí pověření může dojít i ve smlouvě o vytvoření fondu (je to praktičtější). Další nezbytnou podmínkou je sepis statutu fondu ve formě notářského zápisu (§ 1452 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) .

První omyl podnikatelské veřejnosti ohledně subjektivity fondu tkví v tom, že fond má právní osobnost, tedy je samostatnou právnickou osobou. Opak je totiž pravdou. Již ze samotného řazení tohoto institutu do zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „NOZ“) v části třetí, dílu 6, „správa cizího majetku“, je zřejmé, že fond totiž žádnou samostatnou formou právnické osoby není. Nemůže být tudíž subjektem práva a jako takový provádět dispozici s majetkem, který je do něj zakladatelem vložen. Tento majetek se tak stává na dobu určenou ve smlouvě, nebo na neurčito, „věcí ničí“. Tím částečně odpovídám na otázku, jak lze do již existujícího fondu „vkládat“ další majetek. Jde to jedině změnou smlouvy o vytvoření fondu, která musí – mimo jiné - definovat majetek, který zakladatel vyčlenil a stal se tak majetkem, který nikdo nevlastní. Musí jít ovšem v tomto případě vždy o majetek, který byl původně ve vlastnictví zakladatele.
Další možností jak může fond získávat majetek je vklad majetku do fondu na základě samostatné smlouvy nebo pořízením pro případ smrti (§ 1468 NOZ). Jde-li o smlouvu, tu uzavírá správce s konkrétní osobou (vkladatelem), která hodlá do fondu vložit konkrétní majetek s tím, že vkladatel se nestává současně zakladatelem fondu (tento případ získávání majetku ovšem nebude častý, je možné jej však využít velmi snadno a rychle např. u rodinných příslušníků zakladatele a dostat tak určitý majetek ze sféry potencionálních exekučních nároků). Do fondu tedy může „vkládat“ majetek prakticky kdokoli s tím, že je na správci, aby určil podmínky, za kterých se tak může stát. On totiž odpovídá za jeho správu a zejména za jeho zhodnocení (výnosy pro obmyšleného). Praktický poznatek je takový, že je nanejvýš vhodné, aby smlouva o vytvoření fondu definovala alespoň rámcové podmínky, za kterých může správce do fondu další majetek získávat (např. jen se souhlasem zakladatele, nebo obmyšleného apod.). Je to prospěšné pro zakladatele, ale zejména pro obmyšleného, neboť ten je konečným příjemcem profitu ze správy majetku. Zatím znám případy především toho druhu, že obmyšleným je zakladatel resp. jeho přímá rodina (jde tedy o fond zřízený pro soukromé účely). Jsou to např. běžné kupní smlouvy, nebo smlouvy o koupi cenných papírů, automobilů apod. Ty (resp. nabytí do správy pole nich převáděného majetku) mohou být výsledkem pečlivého obhospodařování svěřeného majetku, jeho zhodnocení (např. za výnos ze svěřených akcií do fondu správce koupí nemovitost, z nájmu pak platí další aktivity atd.). Dovedu si též představit fond založený výhradně za účelem správy např. nemovitostí různých vlastníků. Klade to ovšem zvýšené nároky na obsah smlouvy o vytvoření fondu a též osobu správce.

Jde-li o primární důvody pro svěření majetku do fondu, vede jednoznačně anonymita jeho „ekonomického vlastníka“ a jeho tzv. exekuční nedotknutelnost. Svěří-li zakladatel majetek do fondu, automaticky mizí z jeho evidencí tam, kde stát takové evidence „vlastníků“ vede (evidence nemovitostí, patentů, vynálezů, letadel, lodí, morových vozidel apod.). Prvním praktickým případem je převod nemovitostí do správy fondu. Smlouvu o převodu nemovitostí v tomto případě uzavírá zakladatel a správce, který v ní musí být označen s dodatkem „správce svěřenského fondu“ a jeho označení. Stejně tak musí být označen v návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Do příslušného formuláře se tak musí označit. Z veřejné evidence (katastr nemovitostí) pak zmizí zakladatel jako vlastník a na jeho místo se zapíše správce. Přílohou návrh na provedení vkladu do katastru nemovitostí je ovšem také smlouva o vytvoření fondu a prohlášení správce o přijetí správy (není-li součástí smlouvy samotné). Správce pak realizuje správu nemovitostí a výnos z ní využívá ku prospěchu fondu resp. obmyšleného.

Vedle nemovitostí jsou to též podíly ve společnostech s ručením omezeným, v nichž může být podíl převeden do majetku fondu. Praktický postup bude takový, že stávající společník převede standardní smlouvou o převodu podílu podíl na fond (do jeho správy) a do obchodního rejstříku bude zapsán namísto společníka správce (společník tak zmizí z výpisu z této evidence, nikoli však z historie tedy úplného výpisu). Opět ve formuláři na zápis do veřejného rejstříku musí být pro provedení zápisu nového společníka uveden správce s označením o jaký fond jde (jeho název). Správce se pak účastní valných hromad a prakticky vykonává práva společníka podle obsahu smlouvy o vytvoření fondu. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá předmětná smlouva o vytvoření fondu a prohlášení správce o přijetí správy (není-li součástí smlouvy samotné). Faktický společník se tak dostává do anonymity. Ještě významnější je to v případě akciové společnosti. Též akcie (na jméno samozřejmě) mohou být převedeny do majetku fondu. Jde-li o společnost s jediným akcionářem, pak se do obchodního rejstříku rovněž zapíše správce příslušného fondu a jediný akcionář zůstane v anonymitě. Ostatně mám za to, že správce se v rámci řádné správy majetku svěřeného do fondu může účastnit i na založení obchodní korporace s majetkovým vkladem, tedy může sám založit akciovou společnost. Na druhé straně chápu určité výhrady k absenci právní osobnosti zakladatele (tím též absenci k výkonu tzv. statusových práv při jeho založení). Vyjdeme-li ovšem z premisy, že fond je objektem práva a jeho „subjektivní práva“ vykonává správce, nelze uzavřít jinak, že je to správce, kdo nepochybně má právní osobnost a z povahy správy svěřeného majetku není možné vyloučit též jeho správu  formou účasti resp. založení (vzniku) obchodní korporace.

Konečně poslední poznámkou je povaha fondu coby samostatného „subjektu“ ve vztahu k finanční správě ČR. Ta totiž vychází přímo ze znění zák. č.586 /1992 Sb., o daních z příjmů. Podle § 17 písm. f) je totiž poplatníkem této daně fond. Sice nemá právní osobnost, nicméně jako takový v této souvislosti vystupuje. Nepochybně to bude správce, kdo bude vystupovat formálně ve vztahu k orgánům finanční správy. A u kterého finančního úřadu (jde tu o místní příslušnost) se bude fond registrovat? Toť otázka. Z logiky věci by to měl být finanční úřad podle místa sídla či bydliště jeho správce. Nicméně orgány finanční správy jsou jiného názoru. Vychází z předpokladu, že fond nemá žádné sídlo, ze sídla či bydliště správce fondu vyjít nelze, tudíž příslušným finančním úřadem pro všechny fondy ČR bude finanční úřad pro hlavní město Prahu, jak plyne z 12 odst. 1 zák. č. 456/2011 Sb., o finanční správě ČR. Tolik zatím závěr orgánů finanční správy. Z hlediska daňového musím ovšem uvést, že e fond chová daňově neutrálně (standardně platí daň ve výši 19 %).
Otázek ohledně fondu je samozřejmě celá řada. Výše uvedené jsou ty nejvýznamnější z nich.  













Prezentace – svěřenský fond
§ 1448 - 1474 NOZ



Vytvoření fondu - smlouva o vytvoření
pořízení pro případ smrti
statut (může být upraven za
trvání soudem § 1469 odst.2 NOZ)

Vznik fondu - přijetím pověření správce ke správě
smrtí zůstavitele
Účel vytvoření může být veřejný nebo soukromý
Může vzniknout na dobu určitou i neurčitou
Smlouva o vytvoření fondu - příklad –


Zakladatel zůstává skryt – případně i pro obmyšleného
Vyčleněný majetek nemá po stanovenou dobu (i neurčitou) vlastníka
Fond nemá právní osobnost
Fond nemůže být účastníkem (subjektem) právních vztahů
V právních vztazích vystupuje správce
Do evidencí je zapisován správce (katastr nemovitostí, evidence vozidel, správce daně, veřejný rejstřík apod.)
Fond není předmětem právních vztahů
Vyčleněný majetek přechází do správy fondu jeho vznikem, za jeho trvání změnou (dodatkem) zakladatelské smlouvy a statutu
Statut není potřeba při vyčlenění dalšího majetku měnit – povinně definuje jen majetek při vzniku
Nejdůležitější osobou je správce – je povinen se ujmout majetku a jeho správy








Anotace vystoupení
Ve svém vystoupení se budu věnovat otázkám souvisejícím se založením svěřenského fondu, náležitostmi smlouvy o jeho založení, jeho statutem. Má pozornost bude zaměřena na jeho (ne)subjektivitu a související (ne) vstupování do právních vztahů. Zejména půjde o dispozici s majetkem, který fond spravuje a jeho evidenci (vkladové řízení u katastru nemovitostí, evidence morových vozidel, daňové řízení). Konečně se též zaměřím na osobu svěřenského správce a jeho povinnosti.
autor: JUDr. Petr Hampel Ph.D.  |  zdroj: www.advokat-hampel.cz

Žádost o konzultaci

Osobní konzultaci k vymezeným otázkám domluvte v sídle kanceláře, nebo na telefonních kontaktech.
 
Jméno *
E-mail *
Telefon
Zde napište zprávu
 
Kontrolní otázka

Copyright © 2014 www.advokat-hampel.cz
Vytvořilo www.eline.cz